Pavel si vyžádá nominace na ústavní soudce. Zemanem odmítnuté profesory chce jmenovat

3 minuty
Události: Nominace na ústavní soudce má posuzovat speciální panel
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

Kandidáty bude posuzovat na základě několika kritérií. Obsahovat budou profesní zkušenost, odbornost v různých oblastech práva – evropského, mezinárodního nebo správního – nebo různost regionální, generační a genderovou. S procesem výběru bude chtít ve čtvrtek 30. března seznámit vedení Senátu. Pavel chce nové ústavní soudce jmenovat bezprostředně poté, co je Senát schválí.

Soudci Ústavního soudu (ÚS) by měli být podle prezidenta hodnotově a názorově různorodí. „Soud nemá být složený pouze z konzervativců, liberálů a socialistů, lidí pravice nebo jenom levice,“ doplnil prezident.

„Chci zdůraznit, že Ústavní soud řeší spory na pomezí práva a politiky. Vzniká určitá hořkost nad tím, že se Ústavní soud chová příliš aktivisticky. Je důležité, aby ústavní soudci měli vhled do problematiky práva a politiky,“ dodal prezident.

20 minut
Brífink prezidenta Petra Pavla o jmenování soudců do Ústavního soudu
Zdroj: ČT24

Chci transparentnější proces, říká prezident

Pavel řekl, že proces jmenování chce učinit transparentnějším. Tento týden obešle 23 institucí, které by měly předložit své kandidáty. Bude mezi nimi Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, Soudcovská unie, Unie státních zástupců, Unie podnikových právníků, Advokátní komora, Notářská komora, právnické fakulty a krajské soudy.

Návrhy bude hodnotit konzultační panel, který také navrhne kandidáty na ústavní soudce. Povede jej Kysela a bude mít šest dalších členů. Budou jimi bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, ústavní právník Marek Antoš, ústavní právník David Kosař a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták. Tento týden se Pavel chce se členy panelu sejít. Do konce března bude jednat i s vedením Senátu, kterému proces výběru ústavních soudců představí.

S kandidáty na soudce se Pavel podle své mluvčí Markéty Řehákové osobně také sejde. Jména prvních tří nominovaných kandidátů zveřejní prezident během prvních sta dní ve funkci.

„Prezident stojí na konci toho procesu. Nejprve proběhne celý proces nominací, potom posuzování nejenom konzultačním panelem, ale i v Senátu, a teprve na základě toho, až bude shoda mezi Senátem a mnou, tedy i tím konzultačním panelem, tak teprve přistoupím ke jmenování,“ popsala hlava státu.

Je to pokrok, míní Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zmínil, že nemá bližší informace, než jsou zveřejněné na stránkách Pražského hradu. „Nenašel jsem nikde v tom procesu, že by byly věci dopředu se Senátem konzultovány. V tuhle chvíli počkám, pokud přijde nějaká další zpráva nebo sdělení od pana prezidenta,“ konstatoval Vystrčil.

Vítá, že proces výběru a nominace kandidátů do Ústavního soudu je nějakým způsobem popsán a sdělen veřejnosti. „Je to pokrok oproti tomu, jakým způsobem to probíhalo dříve, alespoň jak já to mohu posuzovat. Ale do jaké míry a v jakém okamžiku do toho bude, nebo nebude Senát nebo některá jeho instituce či orgán zapojen, nevím,“ uvedl Vystrčil.

Téma jmenování nových ústavních soudců v pondělí vyvstalo i při pracovním obědě premiéra Petra Fialy (ODS) se soudci v brněnské vile Tugendhat k třiceti letům české justice. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka po jeho skončení řekl, že by mezi kandidáty uvítal i liberální advokáty.

„Bude to na prezidentovi a na schvalování Senátem, ale určitě je dobré se podívat do všech právních odvětví. Nemají tam být jen akademici, jenom soudci, já bych tam třeba osobně uvítal i nějaké liberální advokáty, kteří budou myslet na svobodu jednotlivce a chránit ji,“ řekl Šimka. Doplnil, že by byl šťastný, kdyby šlo třeba i o soudce z Nejvyššího správního soudu. Uvedl, že u nich mají kvalitní lidi, kteří by určitě velmi dobře reprezentovali.

Ve stejném smyslu se v pondělí v Brně vyjádřil na setkání s novináři i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Předpokládám, že pod vedením docenta Kysely budou vybrána taková jména, která Senát bez problémů schválí. Bavili jsme se i o tom, že by bylo dobré, aby byl Ústavní soud barevný v tom smyslu, aby v něm byla zastoupena různá právnická povolání i akademická sféra,“ přiblížil Blažek.

„Byl bych nerad, kdyby tento postup mohl znamenat větší prodlevu, protože ústavní soud se začne dost dramaticky a rychle vyprazdňovat. A je privilegiem i povinností prezidenta zajistit, aby se nevyprázdnil, aby mohl navázat na hodnotový systém a pokračovat,“ zdůraznil ve vysílání ČT24 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že členové poradní komise jsou vybráni tak, aby se na jménech nominantů shodli. Doplnil, že on sám Pavlovi po jeho zvolení při schůzce nějaká jména navrhl.

12 minut
Studio ČT24: Předseda Ústavního soudu Rychetský ke 30 letům české justice a ústavním soudcům
Zdroj: ČT24

Už začátkem května na Ústavním soudu končí tři jeho zástupci – Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Do konce listopadu pak tuto soudní instituci opustí další čtyři funkcionáři včetně Rychetského samotného. 

Pavel chce jmenovat Zemanem odmítnuté profesory

Prezident rovněž dodal, že jmenuje profesory, které odmítl jeho předchůdce Miloš Zeman, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysokých škol. Zeman v minulosti nejmenoval profesory historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala.

Podle Pavla od doby, kdy byli nominováni, mohly nastat události, které by mohly být zásadní pro rozhodnutí, jestli jim titul profesora přiznat, nebo nepřiznat. „I proto bych chtěl jenom víceméně konfirmační stanovisko těch doporučujících orgánů. V případě, že proběhne, nemám problém jmenování uskutečnit,“ řekl Pavel. Jmenování profesorů navrhuje vědecká nebo umělecká rada příslušné vysoké školy.

Pavel upřesnil, že zatím žádné nominace od vysokých škol nedostal. Dodal, že se spolehne na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria, aby mu byl přiznán titul profesora.

Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti. Soud v roce 2021 pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Přesto je během svého mandátu nejmenoval.

Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal už v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět a Zeman ho v roce 2021 profesorem jmenoval.

Prezidentské stěhování do konce března

Celá kancelář prezidenta Petra Pavla by měla na Pražském hradě působit do konce března. Pavel prozatím úřaduje v Hrzánském paláci. Prostory na Hradě se nyní kontrolují a připravují. Pavel již před prezidentskou inaugurací avizoval, že před přesunem na Hrad bude chtít nechat prostory prezidentského sídla prohlédnout.

V rozhovoru pro týdeník Respekt v únoru řekl, že prostředí na Hradě považuje za nevyhovující z bezpečnostního hlediska a obává se mimo jiné odposlechů. „Příprava kanceláří a prostor probíhá, nejen bezpečnostně-technická, kterou provádějí orgány, které jsou k tomu určeny,“ komentoval proces prezident.

Pavel také minulý týden řekl, že pokud se podaří díky vybavení prosvětlit Lumbeho vilu, bude v ní přes týden s manželkou Evou rád bydlet. „Je potřeba tam vymalovat, možná trochu změnit nábytek. Je to otázka několika týdnů,“ uvedl. O víkendech by podle dřívějších vyjádření Pavel rád jezdil do svého domova v Černoučku na Litoměřicku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 28 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 7 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 11 hhodinami
Načítání...